Den po oslavě Dne dětí, tedy 2.června jsme se sešli na startu silničního závodu Praha – Brandýs. A kdo v tento den očekával již téměř letní počasí, ten se šeredně mýlil. Déšť, zima a zase déšť, to bylo letošní červnové počasí. A tak bych řekla, že letos se zúčastnili jen ti nejodvážnější a nejotužilejší závodníci ze všech.

Voda shora, voda zdola a další sprcha pokud kolem projel neohleduplný řidič. No, zde bychom si měli přiznat, že ti atleti jsou někdy pěkní blázni a vyvstává otázka, proč to vlastně děláme? Odpovědí nám může být ten skvělý pocit v cíli, vítězství nad sebou samým, unavené svaly v celém těle, případně překonání nějakého osobního maxima.

Některé z nás čeká i oslava vítězství a jiné „jen“ teplý guláš v cíli. Při výklusu můžeme s lidmi, které vídáme jen při podobných příležitostech, pokecat kdo se jak má, jak se komu závodilo a dohodnout se na startu podobné šílenosti, kde se sejdeme za týden, i když během závodu jsme si snad stokrát slibovali, že podobné věci nemáme zapotřebí. Tak snad se závod v roce 2014 stran počasí vydaří lépe.

Katka Zouharová

Související příspěvky