Historie

1890 – 1900

Založení oddílu, schválení stanov, ustanovující valná hromada, vypracování řádů, přijetí kroje, první roztržky, závod Praha – Brandýs, závod Praha – Slaný, závod Praha – Mníšek, zisk vlastního sportoviště, první fotbalové turnaje, první mistrovství Čech, založení ústředí, ztráta sportoviště, odchod F. J. Suka, v Paříži uspořádány II. novodobé olympijské hry, první závod v hodinovce.

31. srpna 1890

V kavárně Stará Slavie se konala první schůze. Té se zúčastnili první členové oddílu Eduard Preissig, Oskar John Lažnovský, František Malý, Karel Malý, Josef Maleček, Otakar Maleček, Karel Reissner, Bohumil Potůček, Jaroslav Potůček, Jan Marfait, Albert Hoyer, Karel Švejda, Gustav Řezníček, Josef Klan, Jaroslav Krajíček, Otakar Krajíček

26. května 1891

Místodržitelství v Praze schválilo stanovy klubu AC Praha 1890 s datem založení 31.8. 1890

6. června 1891

C.K. polní ředitelství v Praze schválilo stanovy klubu AC PRAHA 1890 s datem založení 31.8. 1890

25. června 1891

Byla svolána ustanovující valná hromada. Předsedou byl zvolen Albert Hoyer, místopředsedou František Malý, jednatelem se stal Oskar John Lažnovský, pokladníkem Josef Klán, domácím správcem byl zvolen Karel Reissner, zapisovatelem Josef Maleček, náčelníkem Bohumil Potůček, jako náhradníci byli zvoleni Otakar Krajíček a Karel Maleček, revizory účtu se stali Jaroslav Potůček a Bedřich Marfait. Byly vypracovány řády cvičební, výletní i jednací. Také byl přijat klubový odznak a vlajka. Přijat výletní a závodní kroj.

1891

Po roztržce vedení vystoupilo několik členů z oddílu a založilo si klub MANINA (ovšem bez stanov a řádné registrace)

23. dubna 1893

byl uspořádán závod Praha – Brandýs a jeho historicky prvním vítězem se stal František Hron z AC PRAHA 1890

10. září 1893

byl uspořádán ještě jeden dálkový závod a to z Prahy do Slaného měřící 36 km, zde se vítězem stal Karel Švejda, opět z pořádajícího oddílu AC PRAHA 1890

1893

I tento rok došlo ve vedení oddílu k rozkolu a z klubu odešli J. Maleček, K. Maleček, O.J. Lažnovský, F. Malý, K. Malý a dali tak vzniknout novému klubu AC Sparta

22. dubna 1894

byl uspořádán další „dálkový“ závod Praha – Mníšek, který vyhrál závodník AC PRAHA 1890 F. Hron

1895

byl významným rokem, neboť oddíl získal vlastní sportoviště, které se nacházelo v Kunertově zahradě.

1896

tento rok se v Praze na Královské (dnes Císařské) louce konaly první fotbalové turnaje. Zápasů se zúčastnily tyto oddíly: ČFK Kickers, Slávie, Sparta a AC PRAHA 1890

10. května 1896

oddíl uspořádal atletické závody na počest otevření svého sportoviště.

podzim 1896

bylo uspořádáno první mistrovství Čech.

8. května 1897

založení pevného ústředí s názvem Česká athletická amateurská Unie.

1897

je rokem, kdy AC PRAHA 1890 na dlouhé roky ztratila své zázemí. Pražský Magistrát odebral oddílu sportoviště v Kunertově zahradě.

1899

významný český závodník František Janda Suk přestupuje z AC PRAHA 1890 do Sparty Praha.

1900

se v Paříži konaly II. novodobé olympijské hry. Na těchto olympijských hrách poprvé startovali čeští závodníci – František Janda Suk, Ondřej Pukl, Karel Nedvěd. Všichni tito tři závodníci byli bývalými členy AC PRAHA 1890 a nyní startovali v barvách Sparty Praha. František Janda Suk dokonce vybojoval druhé místo v hodu diskem.

1900

atleti využívají dráhu v Bubnech a později Excelsior, kde i uspořádali závody

3. září 1900

je uspořádán první závod v hodinovce. Vítězem se stává Arnošt Nejedlý výkonem 14 650m.

1901 – 1910

Konec pronájmu Královské louky, zisk Příbramovy továrny, příchod Fridolína Hoyera, předseda Otakar Krajíček, oddílová krize, trénink na sportovištích Sparty Praha, uklidnění situace v oddíle, smrt Alberta Hoyera, návrat kopané, budování atletického stánku na Letné

1901

tento rok byl ukončen pronájem Královské (dnes Císařské) louky a zároveň získán pronájem opuštěné Příbramovy továrny (rozprostírající se na levém břehu Vltavy na Smíchově). Zde bylo zbudováno zázemí pro atlety, vzpěrače a zápasníky. Dráha byla vybudována za pomoci klubu Jednota cyklistů. Zde se pořádaly první „halové závody“, neboť se pořádaly ve sklepních prostorách.

1902

rok, kdy do oddílu přišla velká posila v podobě Fridolína Hoyera. Tento nový člen byl posilou nejen na poli sportovním, ale i na poli funkcionářském. Stal se odborníkem na těžkou atletiku a pro AC PRAHU 1890 začala doba rozkvětu boxu, vzpírání a zápasu.

1903

byla svolána valná hromada, na které byl zvolen nový výbor: předsedou se stal Otakar Krajíček, místopředsedou Fridolín Hoyer

1904

je rokem největší krize, která zatím oddíl postihla a která dokonce mohla vést k ukončení činnosti klubu. Příčinou byly nejen finanční problémy, ale i neshody ve členské základně. Situaci zachránil svou finanční pomocí nezlomný Otakar Krajíček. Klub opustil Fridolín Hoyer.

1905

tento rok vypomohla oddílu Sparta Praha, která umožnila trénink na jejích sportovištích.

1906

je rokem, kdy se situace v klubu uklidnila a AC PRAHA 1890 se opět stává „hybnou pákou“ českého sportování.

1907

čas, kdy klub pracuje v naprostém souladu a AC PRAHA 1890 se účastní nebo pořádá všechny významné závody.

1908

tento rok postihla klub smutná událost, zemřel zakládající člen a první předseda AC PRAHA 1890 Albert Hoyer

1909

je rok ve znamení návratu kopané. Do oddílu přestupují členové likvidujícího Vinohradského teamu.

1910

a AC PRAHA 1890 je sportovně na výslunní. Mezi nejagilnější odvětví patří plavání, fotbal a atletika, které získávají jeden úspěch za druhým. Opětné budování atletického stánku na zapůjčeném pozemku na Letné.

1911 – 1920

redukce klubu na oddíl atletiky a plavání, stěhování klubovny do kavárny Union, výpomoc K.C. a M. Čechie, první světová válka, pozastavení činnosti oddílu, první schůzka členů po válečné přestávce, dokončení běžeckého oválu na Štvanici, znovuodstartování závodu Praha – Brandýs, obnova boxu a zápasu

1911

nastala redukce klubu na oddíl atletiky a plavání, konec fotbalového klubu.

1912

i tento rok se jako mnoho předchozích nese ve znamení stěhování, tentokrát do kavárny Union (budova Albatrosu), vyhoštění z Letné a výpomoc K.C. a M. Čechie v podobě vypůjčené dráhy

1914

první polovině tohoto roku již byl znát nástup první světové války. Oddíl ukončuje spolupráci s hřištěm Čechie.

26. července 1914

plánované závody na Vltavě překazila mobilizace.

1915

jeden z tragických roků oddílu, kdy byla veškerá činnost oddílu na několik let pozastavena.

18. března 1915

se ještě konala valná hromada, ovšem s minimální účastí

14. listopadu 1918

první schůzka členů AC PRAHA 1890 po válečné přestávce

12. prosince 1918

svolána Valná hromada do kavárny Union

duben 1919

koncem tohoto měsíce členové AC PRAHA 1890 dokončují běžecký ovál na Štvanici

červen 1919

byl odstartován závod Praha – Brandýs, vítězem se stal Šlehofer, na druhém místě skončil Pěta

1920

jubilejních 30 let trvání oddílu, v jeho čele stojí nestor Otakar Krajíček. Tento rok je také rokem obnovy boxu a zápasu

1921 – 1930

Počátek práce s mládeží, exekuce na sportoviště na Štvanici, závod Smíchov – Zbraslav, závod Praha – Brandýs, krize oddílu, předseda JUDr Nedoma, předseda Šašek,předseda Makovička, předseda Krajíček, předseda Šarfa, závod Praha – Poděbrady,úspěchy plavců, předseda Pěta,

květen 1921

na výborové schůzi učiněn první krok práce s mládeží, a to návrh na tréninky na školách v plavání a běhu

ledna 1922

tento den byla uvalena exekuce na vybudované sportoviště na Štvanici. Přesto 32. valná hromada hodnotí rok 1922 jako úspěšný

1923

stále přetrvávají starosti se hřištěm. Úspěchem je pořádání mistrovského závodu Smíchov – Zbraslav

27. května 1923

se koná další ročník závodu z Prahy do Brandýsa

1924

na oddíl doléhá krize, je zapříčiněna špatným přístupem členů AC PRAHA 1890 – neplatí členské příspěvky, nezajímají se o činnost. Zvolen nový předseda klubu, Otakara Krajíčka nahrazuje JUDr. Nedoma

1925

byl zvolen nový předseda klubu – zaneprázdněného Nedomu střídá Gustav Šašek

1926

tento rok je opět ve znamení voleb. Oficiálně byl zvolený nový předseda Vilém Makovička. Přesto jsou největším hnacím motorem Gustav Šašek a neúnavný Otakar Krajíček.

1927

a další změna ve vedení. Do čela AC PRAHA 1890 opět nastupuje Otakar Krajíček

1928

opětovná změna ve vedení. Valná hromada volí za předsedu klubu Šafru

1929

je rokem, kdy se AC PRAHA 1890 spolupodílí na uspořádání I. ročníku závodu Praha- Poděbrady. Činí se i plavci pod vedením Alfréda Nikodéma. Nadále však přetrvávají problémy s vlastním hřištěm.

9. září 1930

byla svolána valná hromada, kde byl předsedou zvolen Ladislav Pěta. Oslavy 40 let trvání AC PRAHA 1890, při nichž byl oceněn jeden z největších nestorů a zakládající člen oddílu Otakar Krajíček.

1931 – 1940

Celosvětová hospodářská krize, vystoupení z plaveckého svazu, smrt Otakara Krajíčka, malá členská základna – boj o přežití, připojení Č.O.T. Břevnov, ohrožení nacismem, zakázané spolky pod „ochrannými křídly“ AC PRAHA 1890, otevření sportoviště ve Střížkovské ulici, vítězství družstva mužů v přeboru Středočeského okrsku

1931

celosvětová krize se dotkla i AC PRAHA 1890 a tento rok se nese ve znamení snahy o přežití klubu a jeho činnosti

1932

tento rok AC PRAHA 1890 vystupuje z plaveckého svazu.V oddílu zbyl jediný plavec – nezlomný Alfréd Nikodém. Oddíl se zcela orientuje na silniční závody, oporami jsou chodci a běžci. Nejvýznamnějším sportovcem je obětavý Rudolf Sládek

5. května 1932

zemřel Otakar Krajíček, který 42 let sloužil AC PRAZE 1890

1933

rok, kdy se oddíl vyznačuje malou členskou základnou, ale o to kvalitnějšími závodníky Balšánem, Šlehofrem a Kočím

1934 – 36

roky, kdy oddíl bojuje o přežití, jeho členská základna je příliš malá

18. června 1937

byla svolána valná hromada, kdy se k AC PRAZE 1890 připojuje Č.O.T. Břevnov. Byl to velký přínos pro klub a AC PRAHA 1890 znovu ožívá

1938

tento rok celý národ a také sportovci AC PRAHA 1890 vnímají nebezpečí a ohrožení ze strany nacistického Německa. Proto se i na poli sportovním projevuje odhodlání a vzdor

15. března 1939

došlo k přepadení Československa. Do AC PRAHA 1890 se uchýlilo několik zakázaných spolků a studentů libeňského reálného gymnázia

30. dubna 1939

proběhlo slavnostní otevření hřiště ve Střížkovské ulici

1940

AC PRAHA 1890 zaujímá přední místo v atletice. Například vítězství družstva mužů v přeboru Středočeského okrsku

1941 – 1950

Zákaz činnosti, výstavba klubovny, stálé budování hřiště, předseda Antonín Hušek, znovuobnovení činnosti v osvobozené zemi, zejména chodecké úspěchy, přiřazení k Sokolu Střížkov, přesunutí sportovní činnosti na pracoviště a do továren,odchod mnoha vynikajících sportovců

1941

oddílu byla zakázána činnost a AC PRAHA 1890 se snaží přežít 2. světovou válku

1942

v tomto roce klub čítal přes 200 členů a pod vedením Eduarda Erbena zahajuje na jaře výstavbu klubovny. Ta je 11. srpna dokončena

1943

se rozrostl počet členů na 300 a tito členové pokračují v dostavbě hřiště, jeho rozšíření a úpravě

1944

v tomto roce se poprvé konala valná hromada v nové klubovně. Zde byl zvolen nový předseda Antonín Hušek

1945

už od začátku tohoto roku je plánována příprava na sportovní činnost ve svobodné zemi. 415 členů udržuje na hřišti čilý ruch a v červnu činnost propuká naplno

1946

činnost našeho klubu jede naplno.Zvolení nového výboru, v jeho čele opět stanul Antonín Hušek. Ve výboru se poprvé objevuje František Louženský. Na sportovním poli sklízí oddíl řadu úspěchů a to zejména zásluhou chodců, v čele se zkušeným Josefem Doležalem

1947

je jedním z nejlepších roků pro AC PRAHA 1890, a to nejen v chůzi (J. Doležal), ale i v dalších disciplínách včetně ženských kategorií

1948

pro Československo nešťastný rok, a stejně tak i pro AC PRAHU 1890. Klub je přiřazen k sokolu Střížkov

1949

i tento rok v oddíle převládá bohatý sportovní ruch

1950

je rokem ve znamení oslav 60. výročí založení AC PRAHA 1890. Stejně tak je i rokem nesmyslných politických rozhodnutí, mezi která patří přesunutí sportovní činnosti na pracoviště a do továren, vznikají jednoty bizardních názvů jako např. Potrubí, Pérovna či Trhárny apod. Z AC PRAHA 1890 odchází mnoho vynikajících sportovců, v čele s Josefem Doležalem, který zamířil do ZSJ Hutní prodejna.

1951 – 1960

Stižení organizace silničních závodů, změna názvu na Sokol Střížkov Esa, předseda Miloslav Ženíšek a náčelník František Louženský, předseda Stádník, změna názvu na Slavoj Libeň, předseda Hanč, zbudování klubovny a bytu pro správce, předseda Ženíšek

1951

Rozhodnutí, které se sportem zdánlivě nesouvisí, ale silně ovlivňují chod klubu. Řada lidí je přesunuta ze svých dosavadních pracovišť do průmyslu a právě toto opatření ovlivňuje činnost v tělovýchově. Staří členové jen horko těžko organizují silniční závody. Ostatní činnost zajišťuje Dr. Louženský s manželkou.

1952

a opětovná změna v názvu. klub dostává název Sokol Střížkov Esa. Esa je lidové výrobní družstvo, které hmotně zajišťuje klub a jeho činnost. V klubu se objevuje Miloslav Ženíšek.

1953

je rokem, kdy se v AC PRAZE 1890 utváří a tmelí skupina funkcionářů, která na dlouhá léta bude udávat směr činnosti klubu

1954

tento rok vede klub Miloslav Ženíšek a náčelníkem je František Louženský. Stále pokračuje úspěšná sportovní činnost klubu

1955

je rok, kdy v čele klubu pod státním dozorem stanul Milan Stádník

1956

a opětovná změna názvu na Slavoj Libeň a opětovná změna v čele klubu, tentokrát je předsedou Jan Hanč

1957

se oddílu podařilo zbudovat novou klubovnu i s bytem pro správce

1958

se opět udála změna ve vedení klubu a Hanče střídá Ženíšek

1959

je rokem klidu s mnoha sportovními úspěchy

1960

je rokem, ve znamení ohlédnutí za 70 let dlouhou činností klubu

1961 – 1970

Osamostatnění a změna názvu na Slavia Libeň, předseda Louženský, stěhování do bývalé cihelny Na Pekařce, stadiónek Na Pekařce, úspěchy atletické, trenérské i funkcionářské

1961

po 13 letech se klub opět vrací k samostatnosti. Toto osamostatnění sebou nese další změnu názvu, tentokrát na Slavia Libeň, a další změnu ve vedení, kdy v čele jednoty stanul František Louženský

1962

je rokem, který stojí na začátku období, kdy Slavia Libeň (AC PRAHA 1890) disponuje největším počtem závodníků, družstev a činovníků. Celá situace je dána dobou, lidé chodí do práce, z práce a věnují se svým koníčkům. Naštěstí do nich ve velké míře spadá i sportovní činnost

1963

opět rok ve znamení sportovních úspěchů

1965

je doba klidu, velkého sportování a sportovních úspěchů. V oddíle se objevují žáci a dorostenci, kteří ještě netuší, jakých vynikajících úspěchů dosáhnou (Stárové, Šimota, Pícha, Šimon, Mrkvička a mnoho dalších)

1966

a klub netrpělivě čeká na svůj nový stánek. Ano, po letech klidu se Slavia Libeň (AC PRAHA 1890) opět stěhuje. Ve hře jsou dvě lokality, a to Na Korábě (bývalá SK Libeň) či Pekařka. Nakonec oddíl získal horší lokalitu. 12. července 1966 se klub stěhuje do bývalé cihelny Na Pekařce

1967

je rokem, který stojí na smlouvách, jako rok předání sportoviště klubu, skutečnost je úplně jiná

2. dubna 1968

se konečně začalo stavět

1969

se klub vrací k názvu AC PRAHA 1890

31. srpna 1969

je den slavnostního otevření stadiónku Na Pekařce. Stánek je sice lepší, než původní, ale opět se projevuje malichernost úředníků. Ovál je dlouhý pouze 250 m a zázemí je sice dostačující, ale nepočítá s rozvojem klubu. „Dělej jen, co musíš“. Tato typická vlastnost úředníků a malichernost vedoucích špiček v Praze i v tělovýchově, zapříčinila budoucí úpadek slavného klubu AC PRAHA 1890

1970

je prvním rokem, kdy je AC PRAHA 1890 ve svém a je opět ve znamení vysoké sportovní aktivity. Oddíl je nesen na úspěšné vlně jak sportovní, tak trenérské či funkcionářské

1971 – 1980

Úmrtí Antonína Huška, oddílové úspěchy, změna názvu na ATLETIK, působení atletů, turistů a košíkářů, úmrtí Šlehofera

1971

a úmrtí čestného předsedy Antonína Huška. Pokračují sportovní úspěchy závodníků AC PRAHA 1890

1972 – 1973

se AC PRAHA 1890 stále opírá o velkou členskou základnu a skvělé sportovce

1973

a do klubu přibyla posila – do AC PRAHA 1890 zavítal úspěšný chodec pan Josef Průcha. Zprvu se věnoval mladým chodcům – Miloslavu Lapkovi, Michalu Weissovi a Jiřímu Francovi – a později přibral do skupiny i mladé běžkyně. Pod jeho vedením začaly svou úspěšnou atletickou dráhu dcery Alena a Jana.Ve skupině také trénovala Jana Zárubová (rozená Smolová), Růžena Baštářová, Naďa Koníčková (rozená Nechvílová) a později mnoho dalších sportovců

1974 – 1980

jsou léta, kdy AC PRAHA 1890 pokračuje v úspěšné „atletice“ a to jak na poli sportovním, tak organizátorském. Klub patří mezi významné oddíly v celé republice

1976

a další posila. Do klubu přichází mladý, nenápadný půlkař Franta Zouhar. V té době ještě netuší, že se AC PRAHA 1890 stane jeho životním osudem

1979

je AC PRAHA 1890 přejmenován na ATLETIK. K atletům se připojují i turisté. Tento rok je ale i rokem, kdy začíná odliv špičkových atletů z Atletiku (AC PRAHA 1890) do větších oddílů (odchází Čížek „Fodor“, Fajtová, Červený, Novosád, Rendeková). Přesto se klub drží v popředí pražské atletiky

1980

1980 v Atletiku (AC PRAZE 1890) působí tři oddíly. Nejsilnějšími jsou atleti, stále jsou činní i turisté a košíkáři. Smutnou událostí pro oddíl bylo úmrtí jednoho z vynikajících závodníků a spolutvůrců AC PRAHY 1890 Jana Šlehofera. Nejstarší člen AC PRAHA 1890 Bohumil Josef se dožívá 98 let.

1981 – 1990

Úmrtí Sedláčka, 100 let Bohumila Josefa, úmrtí Bohumila Josefa, Československé rekordy Jany Zárubové (Smolové), úmrtí Ženíška, návrat k tradičnímu názvu AC PRAHA 1890

1981

jedinou významnou, i když smutnou a pro oddíl nepříjemnou událostí, je úmrtí významného člena výboru Františka Sedláčka

1982

po sportovní stránce je klub stále na výslunní. Mezi nejlepší v oddíle patří „stáj vrhačů“ pod vedením Pavla Novosáda a „stáj běžců a chodců“ pod vedením Josefa Průchy a skokanská skupina Petra Ronovského

27. listopadu 1982

se Bohumil Josef dožívá 100 let

1983

je rokem, kdy se na sportovní výslunní dostává Jana Zárubová (rozená Smolová). Do činnosti oddílu se zapojuje Ing. Ivan Majetič

8. března 1983

zemřel Bohumil Josef, členem klubu byl plných 86 let

1984

rok úspěšný nejen pro oddíl, ale i pro Janu Zárubovou (Smolovou), která zlomila několik chodeckých rekordů. A ani ostatní nezůstávají pozadu. Svůj pomocný prstík podává Atletiku (AC PRAZE 1890) ing. Jitka Majetičová. Zanedlouho ji klub „chytne” za celou ruku a už nebude úniku.

1985

je rokem, kdy se žádné sportovní vybočení nekoná. Jana Zárubová (Smolová) překonává dva Československé rekordy v chůzi. Atletik (AC PRAHA 1890) se opírá o zkušené závodníky a své „drápky“ vystrkuje i nastupující generace – „ve stáji“ Josefa Průchy se mezi zkušené chodce Ivoše Majetiče, Čestmíra Reise, Luboše Vonáška zařazuje mladý Petr Štroner, Kratochvíl, Zedník. A ani mladí běžci nechtějí zůstat pozadu, pod vedením Františka Zouhara na sebe upozorňují Roman Mráček, J. Mařík, J. Pochman a pozadu nechce zůstat ani velice talentovaný žák Pavel Tovara, kterého vede Alena Zouharová (rozená Průchová). Všichni jsou velkým příslibem pro atletiku.

11. března 1986

zasáhlo oddíl nečekané úmrtí. Zemřel Miloslav Ženíšek – předseda Atletiku (AC PRAHY 1890) a pražské atletiky

1. února 1987

se koná výroční schůze v restauraci „Beseda“, kde se klub vrací ke svému tradičnímu názvu AC PRAHA 1890 a to snad již napořád

1988

je rokem, kdy je po mnoha letech zaznamenán sportovní pokles. Důvodem jsou odchody mnoha sportovců do větších klubů a zestárnutí tradičních opor klubu. Přesto se na poli trenérském nadále pilně činí Josef Průcha, Petr Ronovský a Fanda Zouhar a jejich svěřenci sbírají mnoho úspěchů

1989

je rok, kdy v blízkém okolí oddílu začala výstavba a tím je ztížen přístup stávajících členů do areálu a stejně tak i nábor členů nových. Výbor a trenéři byli nuceni napnout všechny síly, aby klub udrželi v chodu. Vznikly nové náborové akce pro mládež, pro děti se konalo mnoho závodů na dráze i mimo ni, především je to BOBAC (branně orientační běh AC) založený Františkem a Alenou Zouharovými, ale i řada veřejných závodů

listopad 1989

byl důležitým mezníkem v životě našeho národa. Československo po sametové revoluci nakročilo směrem k demokracii

1990

tento rok je uspořádán 1. ročník přespolního závodu Běh Máchalkou. Je také svolána schůze, na které je novým předsedou zvolen Ing. Ivan Majetič, členy výboru Josef Průcha, František Zouhar, Michal Weiss, Ing. Jitka Majetičová a Alena Zouharová.

Po mnoha letech na sportovním výslunní čekají oddíl těžké časy

1991 – 2000

Majetič předsedou klubu, 100 let od prvního ročníku silničního závodu Praha – Brandýs

1992

Ing. Ivan Majetič zvolen předsedou oddílu

1993

je rokem, kdy AC PRAHU 1890 čeká jeden z organizačních vrcholů konce tisíciletí. Je to totiž právě sto let, kdy poprvé stanuli závodníci na trati mezi Prahou a Brandýsem. A tento pro oddíl tak významný ročník stěžejního závodu vyhrává Fanda Zouhar st.

2001 – 2010

Zouhar předsedou klubu, rekonstrukce sportoviště, 100. ročník závodu Praha – Brandýs, úmrtí Louženského, úmrtí Průchy, 120. výročí založení oddílu

2002

byla svolána volební schůze, kde byl předsedou zvolen František Zouhar st. Ve výboru pak ještě zasedli Jiří Vladyka, Josef Průcha, Lenka Křížová (roz.Vachtová), Jana Zárubová (roz. Smolová), Rudolf Mastík a Pavel Simich

2003

rok, kdy začínají na stadionu rozsáhlejší rekonstrukce. Tento rok „je na řadě“ střecha. Také po organizační stránce se klub činí a pořádá 100. ročník silničního závodu Praha – Brandýs

2004

je rokem další volební schůze. Předsedou je opět zvolen František Zouhar st., dále ve výboru zasedli Jiří Vladyka, Lenka Křížová a nově Vlastimil Havelka, Pavel Šarapatka, Tomáš Podroužek a Kateřina Havelková-Zouharová. Umírá dlouholetý člen a předseda oddílu a ředitel mnoha ročníků Praha Brandýs Judr. František Louženský. Rekonstrukce elektrického vytápění, posilovny, klubovny a bytu správce.

2005

a další z rekonstrukcí, tentokrát jsou vyměněna stará okna

1. srpna 2006

umírá Josef Průcha

2009

je dalším rokem, kdy byla svolána volební schůze. Nový výbor začíná pracovat ve složení : František Zouhar st., Jiří Vladyka, Vlastimil Havelka, František Zouhar ml., Jitka Majetičová, Lenka Křížová (Vachtová), Kateřina Zouharová

2010

se zapíše do historie jako rok, kdy začala rekonstrukce „oválu“ a to vybudováním víceúčelového hřiště ve vnitru okruhu

11.září 2010

den oslav 120. výročí AC PRAHA 1890