Do zahájení mistrovství Evropy zbývá 53 dnů. Kde jinde a na kterém mistrovství by čeští atleti měli předvést to nejlepší? V březnu se v pražské O2 aréně uskuteční halové mistrovství Evropy v atletice. Velký svátek sportu je očekáván v celé republice s obrovským zájmem. Fanoušek sportu se správně ptá? Prodáme domácí prostředí tak, jak se sluší a patří? Téma pro Jirku Studeckého, který vyzpovídal šéfa organizačního výboru šampionátu Tomáše Janků.
Na úvod se pomyslně atleticky odrazíme. Tomáši, jak se stane člověk šéfem tak významné sportovní akce?
Je to »jednoduché.« Přihlásí se do výběrového řízení a splní všechny požadavky. Hlavně ukáže cestu, kterou by chtěl jít. No, a pokud ho Český atletický svaz vybere, tak se stane ředitel mistrovství Evropy.
Jak vypadá momentálně váš pracovní den?
Mám naplánované pracovní schůzky z minulého dne. V případě, že nemám schůzky, tak řeším korespondenci. Potom vyřizuji papírování a rozdávám úkoly. Vstávám v šest a končím tak kolem druhé hodiny ranní. Maličko se prospím, pomazlím se doma s holčičkama a tak znovu dokola.
Zvládnout takovou porci úkolů, to je doslova masakr. Kolik řídíte lidí?
V rámci je to tak kolem tři sta padesáti. No, a pokud k tomu přičteme momentálně dobrovolníky, tak sedm set.
Tomáši, čas teď letí dvojnásobně rychle. Tlačí Vás někde »tretra?«
V podstatě ne. Jsou určité oblasti, kdy současně přesně nevím, kdy to bude hotové. To tak asi má být. Ale že by to někde bylo kritické, tak to teď nehrozí.
V jakém stavu jsou přípravy?
Samozřejmě, že bych si přál, abychom byli maličko dál, ale nicméně v těch zásadních věcech jsme tam, kde jsme měli být.
Mluvil jste o dobrovolnících…
Ano, u takových akcí to bez dobrovolníků prostě nejde. Pracují zadarmo. Dostanou oficiální oblečení a stravu a podílí se na nezbytné organizaci. Kdybychom ty lidi platili, tak by byl rozpočet úplně někde jinde. Je dobře, že je u nás plno fanoušků a plno srdcařů, kteří to dělají rádi.
Vše vypukne naostro 5. března. Obecně, co nás všechny sportovně čeká a nemine?
Samozřejmě vrcholná evropská atletika. Věřím, že také velké výkony našich sportovců. Já doufám, že i krásné zahájení, které nebývá zvykem, a z naší strany jako organizačního výboru veškerá podpora, aby si všichni užili ty čtyři dny atletický slávy.
Tak! Pro někoho možná to hlavní, jaká bude vlastně závodní konkurence?
Bude obrovská. Vzhledem k tomu, že nebude olympiáda a mistrovství světa venku, tak sportovci nechtějí vynechávat sezonu v hale. Spousta z nich se zúčastní už jen z toho důvodu, že vědí, že dráha v O2 aréně je nesmírně rychlá a dobrá. Že se dají vytvořit skvělé výsledky, které jim mohou zaručit kvalifikace do dalších soutěží.
Kolik je to vlastně celkově lidí včetně doprovodu a rozhodčích? K tomu všemu patří pochopitelně dvě zásadní organizační věci, doprava a ubytování…
Když to vezmu obecně, tak ty počty jsou takové, že máme sedm set organizátorů. Dále připočtěme asi tisíc závodníků včetně doprovodu. Kapacita je udělaná pro pět set novinářů a pochopitelně musíme počítat s oficiálními hosty. Co se týká ubytování. Všichni bydlí v metropoli. Dopravu nám pak zajišťuje firma. Klasika. Odjezdy a příjezdy na letiště a pochopitelně důležitá vnitřní kyvadlová doprava.
Ke svátku královny sportu patří bytostně jak závodníci, tak diváci…
To je jedna z věcí, která mě moc a moc těší. Vlastně je prodáno devadesát procent lístků. To je pro nás signál, že tu práci děláme dobře. Cítíme, že atletika je na vzestupu. Věříme, že nás fanoušci podpoří a že bude výborná atmosféra.
Museli jste rezervovat lístky také pro zahraniční zájemce?
Ne. My jsme dali všechny lístky do prodeje a ten systém je takový, že kdo zaváhá, tak má jednoduše smůlu. Jednoznačně vyhrávají čeští fanoušci.
Vy sám máte jako bývalý skokan do výšky na halový evropský šampionát hezké vzpomínky, řekl bych rekordně medailové. Vrátilo se vám to teď do mysli?
Ani, ne. Jednoduše já na to nemám čas. Já jsem jeden z mála atletů, který odešel spokojený. Jsem samozřejmě rád, že se toho můžu zúčastnit. Atletika byla a je můj život. Toto je akce, která tady zase dlouho nebude. Proto k tomu přistupuji s plnou vážností, i když vím, že ten úspěch a neúspěch je v tomto směru velice vratký.
Halové mistrovství v atletice bude patřit mezi vrcholné sportovní akce roku. Hokejisté, kteří po vás převezmou štafetu, mluví ústy kouče Růžičky ve srovnání s dneškem o desetinásobném tlaku… Jak to prožíváte vy?
Lidé, kteří se mnou spolupracují a mají zkušenosti, říkají. Ve chvíli, kdy ti přestane být špatně, tak je něco špatně. Přiznám se, že mně je špatně stále. Takže snad se vše podaří a že mě začne být dobře, až po poslední disciplíně osmého března.
Co bude silnější? Radost, že je to za vámi, nebo smutek, že už vše skončilo?
Radost, že už je to za mnou!
Sleduji dlouhodobě vrcholné sportovní šampionáty. Většinou pořadatelé prodají domácí prostředí ve velký sportovní úspěch. Věříte, že to bude také případ březnového atletického svátku?
Já tomu věřím. Samozřejmě sport je sport. Mnoho lidí nechápe, že rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem je mnohdy v setinách vteřiny. Kde jinde a na kterém mistrovství by čeští atleti měli předvést to nejlepší. Doma, před svými nejbližšími. To je obrovská motivace. Víme, že jsou všichni relativně připraveni stejně. Je to o hlavě. To je rozhodující. To, že budou naši sportovci závodit v tomto prostředí, tak to vše obrovsky motivuje. Mozek je v jiné hladině přemýšlení a to dělá ten úspěch.
Váš tip, vaše přání. Kolikrát to cinkne?
Protože pocházím ze sportovního prostředí, tak neříkám tyto věci nahlas. Myslím si, že naši sportovci předvedou výkony, že budeme všichni spokojeni.
autor: Jiří Studecký
zdroj: www.halonoviny.cz