Sešel jsem se na začátku zimní halové sezony v jedné z pražských kaváren zhruba týden před prvním halovým závodem s jednou s nejlepších překážkářek světa Denisou Rosolovou.
1. Můj první dotaz bych směřoval k Vašim sportovním začátkům, jelikož vše ostatní se dozvíme na Wikipedii, ale málokde je možné najít, jak jste se dostala k atletice a co jste dělala předtím.
Tak jelikož můj otec byl aktivní sportovec – fotbalista a i můj starší bratr hrál fotbal neměla sem ke sportu daleko a byla jsem, jak se říká hyperaktivní dítě. V podstatě holka samá ruka, samá noha a nikde jsem dlouho neposeděla. Tatínek se proto rozhodl, že mne přihlásí na tenis. Tudíž moje sportovní kariéra začala s tenisem a to v Orlové, kde jsem také prožila celé své dětství.
2. A potom jste tedy rovnou z tenisu přešla na atletiku?
Ne, tak to nebylo. Tenis mne moc nebavil, a proto jsem se rozhodla, že budu chodit do tanečního kroužku, který se nazýval ANAJ. Byly to takové diskotance. To se však příliš nelíbilo tatínkovi, byl z toho trochu v šoku. Nezdálo se mu to moc sportovní.
3. Tak moje třetí otázka kdy začala vaše atletická kariéra?
Tak to bylo v šesté třídě. Šla jsem v Orlové na nábor do atletického oddílu a začala sem trénovat u trenéra Jana Bardase. Tím jsem se upsala atletice až doposud. Zde jsem začala svou atletickou kariéru. Samozřejmě že v té době jsem dělala všechny disciplíny, jako každé malé dítě, které začíná s atletikou. Až později jsem se začala specializovat na dálku ale to až u nového trenéra.
4. Tak abychom nyní na chvilku opustili atletickou kariéru, zeptám se na část týkající se Vašeho osobního života a to je manželství s tenistou Lukášem Rosolem.
Na to mohu odpovědět jednoduše. Byla jsem zamilovaná a rozhodli jsme se společně, že se vezmeme. Naše manželství trvalo až do roku 2011 a byl to normální vztah dvou mladých sportovců, který bohužel nevytrval delší dobu.
5. V tomto kontextu mne ještě napadá doplňující otázka. Jak často jste se mohli vídat, když on je vrcholový tenista a vy vrcholová atletka.
Tak jelikož v té době, kdy jsme byli manželé nebyl Lukáš ještě v tak vynikající formě a nedosahoval tak vynikajících výsledků, tudíž když vypadl na turnaji v prvním kole, vracel se brzy domů a já jsem také neměla tolik závodů a soustředění, abych byla stále mimo domov. Takže jsme měli příležitost trávit společně poměrně dost času, na to jak by mohlo vypadat pro člověka, který neznal celou problematiku.
6. Tak nyní se opět vrátíme k Vaší kariéře. Jak pokračovala a jaké jste měla trenéry. Jaká disciplína byla pro Vás v té době nejlepší?
Od roku 2000 jsem přestoupila do Vítkovic a začala jsem trénovat u trenéra Dudy a to především skok do dálky. Tato disciplína mi vyhovovala, měla jsem v ní úspěchy, avšak v roce 2009 jsem měla jedno z nejtěžších zranění kotníku a ani lékaři tehdy nevěděli co s tím dělat. Měla jsem mít klid a bolesti a strach z dalšího možného zranění mi nedovolily se věnovat skoku do dálky a přešla jsem na běh na 400 m.
7. A mohu se zeptat, to jste již byla u Martiny Blažkové v Praze?
Ne, k Martině Blažkové sem přišla až v roce 2010 po MS v Doha.
8. Ale v současné době běháte 400 m překážek. Jak jste se k této disciplíně dostala?
Když jsem začala trénovat u Martiny Blažkové hladkou čtvrtku, po čase mne napadlo, že bych mohla zkusit i překážky, jelikož je zde konkurence ve světových a evropských tabulkách menší a jelikož sem dělala také víceboje a překážky jsem znala, domnívala jsem se, že by to pro mne mohla být také dobrá disciplína. A tak po delších domluvách s Martinou jsme na tréninku tuto disciplínu začaly samy zkoušet.
9. Ale ve vašem týmu „Rychlé holky“ byla přece naše nejlepší překážkářka na této trati Zuzana Hejnová. Jak to ona snášela?
No, zpočátku jsme si vzájemně pomáhaly i na tréninku i v závodech, ale určitý zlom nastal, když jsem v roce 2012 získala stříbrnou medaili na Mistrovství Evropy a Zuzana se umístila až za mnou.
10. Nyní bych se velice rád zeptal na současný Váš plán a to zejména v návaznosti na HME v Praze.
Tak na tomto Halovém mistrovství Evropy chci stoprocentně startovat a byla bych velice ráda, kdybych získala některou z medailí. Ve startu by mi zabránily jen závažné zdravotní problémy a již se velice těším na šampionát v naší republice a také jsem svým známým s velkým předstihem zakoupila mnoho vstupenek. Ještě bych ráda k tomuto mistrovství podotkla, že časový pořad je velice náročný, jelikož v jednom dni se běží rozběhy i semifinále ve velmi krátkém rozestupu.
11. A mohu se zeptat, jaký je Váš současný zdravotní stav? Trénujete na 100 %?
Trénuji na sto procent, avšak pobolívá mne achilovka na levé noze. Zatím lékaři nezjistili nic závažného, ale přesto všechno je důležité se tomu věnovat a pevně věřím, že do HME i toto malé zranění bude vyléčeno.
12. A jedna z posledních otázek: Jaké jsou Vaše plány na tuto sezonu. Co je pro Vás dalším vrcholem?
Tak na prvním místě je to MS v Číně. Tam bych samozřejmě chtěla jet a bojovat o dobré umístění. V další řadě je to Diamantová liga.
13. K Diamantové lize se váže jedna z mých dalších otázek: Jakým způsobem jsou vybíráni atleti na tyto závody? Můžete mi to objasnit?
Zde vše záleží na manažerovi závodu, který si vybírá ze závodníků, které pak podle svého uvážení pozve či nepozve na uvedený závod. Tudíž záleží na tom, jak Vás Váš osobní manažer dokáže prosadit v konkurenci ostatních závodníků a závodnic.
14. Dostáváme se k předposlední otázce: Kdy plánujete ukončit atletickou kariéru?
Mám to již delší dobu rozhodnuté, že to budou Olympijské hry v Riu v roce. 2016. Po těchto hrách bych ráda odešla z aktivního sportu a začala se věnovat jiným aktivitám než vrcholovému sportování.
15. Čemu byste se chtěla po ukončení sportovní kariéry věnovat?
Zatím si myslím, že by se to mělo jistě vztahovat ke sportu, jelikož sem se mu věnovala podstatnou část svého dosavadního života a mám hodně zkušeností, které bych mohla předávat mladým.
Děkuji Vám mockrát za rozhovor a držím Vám palce při dalších závodech a především při HME v Praze.
zdroj: www.cysnews.cz