Naše oddílová dětská základna se nám pomalu, ale jistě rozrůstá. Nás těší nejen zájem o tréninky, ale i o letní soustředění. A tak prvně v novodobé historii uspořádala AC PRAHA hned tři turnusy soustředění.
Vše jsme začali 6. srpna v Rejštějně na Šumavě, takovou věkovou směsí – nejmladší účastníci byli teprve školkového věku a ti nejstarší se stanou za rok maturanty. Tato zdánlivě nesourodá věková skupina si docela sedla, starší trénovali na plné obrátky pod vedením „externisty“ Fandy Zouhara st., který na tréninky dojížděl z chalupy, ti mladší trénovali a soutěžili v olympijských sportech pod vedením Katky Zouharové, Květy Havelkové a Aleny Zouharové. Tak jako byla skupina pestrá věkově, tak bylo pestré i počasí – byly dny, kdy jsme padali vedrem, ale i dny, kdy pláštěnka a hlavně holínky nebyly pouze módním doplňkem. Během týdne jsme stihli i dva výlety – do Kašperských Hor a na Srní, kde jsme viděli vlčí smečku. V sobotu jsme se při balení divili, jak rychle ten týden utekl. Ale to už nás střídala další skupina AC.
Katka Zouharová
Navazující skupinou byla naše atletická budoucnost, doplněna o stálé účastníky této příjemné letní akce. Ta pokračovala v Rejštejně od 13.8. do 20.8. pod vedením F. Zouhara.
Počasí nám přálo, a tak nám nic nebránilo připravit se na zbytek sezóny. Každý uchopil přípravu po svém. Někdo využil krásné šumavské přírody ke zlepšení kondice a někdo si užíval prázdniny, moc se neunavoval a věnoval přípravě jenom to, co musel. Některé členy překvapil i požadavek rozcviček. Ale nenechali se oklamat. Vždyť jednou měsíčně také houká siréna a nic se neděje. Dokonce se na jedné rozcvičce potkali jenom předseda a jeho pes. Samozřejmě se i trénovalo, zaměřili jsme se na zlepšení vytrvalosti, obratnosti a síly. Fanda Zouhar mladší vnesl do přípravy zajímavé nové prvky, soutěže a hry. Raritou byla Lenka Křížová. Ta přijela na soustředění na čtyři dny, ale plánů měla nejméně na měsíc. A tak pořád běhala, aby si užila co nejvíc Šumavy.
Myslím, nebo aspoň doufám, že si to všichni užili.
F.Z.
Věkově ucelená sestava dětí 9-11 let se vydala do již roky osvědčené lokality nedaleko Kutné Hory – do Zbraslavic. Program byl standardní, tj. dopoledne atletická a běžecká příprava v přilehlém lese, odpoledne další sportovní a jiné aktivity. Nemohla chybět ani olympiáda či bodování. Ve skupině drtivě převládali kluci a vytvořili šikovnou partičku na oblíbený fotbálek. Podrobnější informace o naší činnosti včetně fotografií jsme zasílali rodičům každý den emailem a naleznete je i na stránkách AC.
EM
Soustředění ve Zbraslavicích den po dni aneb Pozdravy rodičům
(13.-20.8.2016)
Pozdrav z prvního dne
Zdravíme ze Zbraslavic. Dnešní odpoledne jsme zatím běhání nedali. Ale pohybu jsme měli dost. Začali jsme přehazovanou na pískovém hřišti. A protože nám nad hlavou stále létala letadla, vydali jsme se po svačině na nedaleké sportovní letiště. Letadla jsme si nejen mohli prohlédnout zblízka, ale o létání jsme dostali spoustu zajímavých informací. A po skvělé večeři (krůtí kapsa s hranolky) nás čekala ještě krátká procházka lesem. Mezitím si samozřejmě naši „fotbalisté“ průběžně odbíhali čutat. Teď už jsou všichni zalezlí v pelíškách.
Pozdrav z druhého dne
Dopoledne jsme již strávili více atletickým pobíháním v lese na měkkém jehličí. Odpoledne jsme si opět s chutí zahráli přehazovanou bosky na pískovém hřišti. Svačina nám doplnila energii, a tak jsme se poté pustili i do naší olympiády. Hody kriketovým míčkem i autová vhazování nám šla výborně a máme už i první vítěze. A protože děti jsou k neutahání, prosadili si opět fotbalový mač. Už ani nevím, které družstvo vyhrálo, ale boloňské špagety k večeři do všech rychle zahučely. Bohužel náš rybník není letos vhodný na koupání, vyšlápli jsme si proto po večeři otestovat jinou možnost. U chatek jsme pak až do setmění hráli hry. Poté se děti osprchovaly (částečně i ve studené vodě, nejsou to žádné bábovky), a padly do postele. A my také.
Pozdrav z třetího dne
Dnešní den bylo hezky. Žádné úmorné teplo, skvělé počasí pro naše aktivity. Dopoledne trénovala menší skupina mladších dětí v lese. Různé běhy doplnilo i házení šišek na cíl. Druhá skupina měla svůj program zpestřený o společný trénink se skupinkou „cizích“ fotbalistů. Nejdříve společně ladili techniku běhu a protahovací cviky, a pak si i zahráli malý zápas. Prohráli jsme 2:1, ale spokojenost ze vzájemného poznávání byla na obou stranách. Před obědem jsme ještě stihli i dvě disciplíny do olympiády (běh mezi kužely). A po obědě jsme se vypravili do Zbraslavic. Nejdříve jsme se konečně vykoupali, v nádrži se smočili kupodivu všichni. Ti obzvlášť zapálení s námi společně plavali přes nádrž. Cestou zpět jsme na zbraslavickém náměstí zavítali do samoobsluhy, trochu odlehčili našemu kapesnému a načerpali něco sladké a slané energie. Po návratu nás čekaly společenské hry a večeře. Pak nástup, nějaké další hravé činnosti a hlavně – noční putování za světýlkem. Za tmy jsme procházeli lesní cestou, zaposlouchali se do okolních zvuků, sestavili z nalezených písmen u světýlek slovo (olympiáda) a trošku i možná překonávali maličký strach. Nicméně všichni statečně dorazili do cíle. Bylo už po večerce, když jsme se vrátili do chatiček, a tak jsme si čištění zoubků nechali výjimečně až na ráno.
Pozdrav ze čtvrtého dne
Každé ráno začínáme pohybem – vybíháme s dětmi na rozcvičku do lesa. Po snídani probíhá ne moc oblíbené bodování, ale vesměs jsme si přivezli pořádkumilovné děti. Dopoledne opět trénink v lese. Do olympiády nás čekal skok z místa a běh s míčem. Po obědě všechny děti dostaly od trenérky Monči zmrzku na rozloučenou, protože večer odjíždí. Po poledním klidu následovala oblíbená přehazovaná. Trenérka Anička dětem vyráběla náramky na ruce. Naši fotbaluchtiví atleti hráli navečer další zápas, tentokrát s jinou skupinou. I když prohráli 3:2, bojovali jako lvi a zaslouží velkou pochvalu. Večer při nástupu jsme ocenili statečnost při včerejším nočním putování a každý zúčastněný obdržel na památku přívěsek panáčka. Se setměním jsme se sešli u táboráku, opékali buřtíky. A jestli děti nezaženeme do chatiček, budeme tu sedět, povídat si a hrát hry až do rána…
Pozdrav z pátého dne
Na programu je výlet do Zruče nad Sázavou. Ráno jsme vzhledem k pozdní večerce dali rozcvičku dobrovolnou. Čekali na mě jen Luky a Vojta, ostatní ještě sladce dospávali. Po snídani jsme vyrazili na vlak. První naše cesta od nádraží vedla na rozhlednu Babka, 2 km od Zruče. Nejdříve jsme se z vlastních zásob posilnili v altánku u rozhledny, a pak zdolali 130 schodů a mohli se z výšky porozhlédnout po okolí. Jedním z vyhlídnutých cílů byloTesco, kde si děti nakoupili něco pamlsků. A pak už na nás čekala prohlídka zámku. Průvodkyně pro nás měla velké pochopení. Dokonce všechny naše děti vtěsnala do prostoru falešných kamen. Měla pro ně i několik záludných otázek, ale vedli jsme si skvěle. Na závěr procházky městem jsme si dali zmrzku a zamířili na nádraží. Cestu vlakem většina z nás prozívala, nicméně v našem areálu opět všichni velmi rychle ožili. Bohužel až na trenérky. Děti neutahala ani přehazovaná. Tak teď s nimi hrajeme venku ještě různé společenské hry, pak je zaženeme na hygienu a do pelíšku.
Pozdrav ze šestého dne
Už se nám to pomalu krátí. Dnes dopoledne byl na programu běh na 500 metrů na čas do olympiády. Děti se s tratí porvaly statečně, všechny ji bez problémů uběhly. Nejzdatněji si vedl Honza. Největší potlesk však od všech sklidil náš benjamínek Anička Znojilová, která svůj rozběh vyhrála v podstatě finišem od startu až do cíle a s velkým přehledem porazila větší kluky. Po doběhu byl konečně čas i na stavění domečků v lese. Po obědě a chvilce klidu jsme dali naši oblíbenou přehazku. A po svačině už se kluci koncentrovali na další domluvený zápas s fotbalisty oddílu Uhelné sklady Praha. Nejdříve hráli se staršími kluky, a tam je čekala prohra. Ale vynahradili si to pak výhrou nad mladší kategorií. Hrálo se s nadšením, zaujetím, bez faulů a naběhali se až až. A náš Martin, to je teda super brankář. Po večeři jsme všechny zahnali do sprch, na nástupu ocenili jejich dnešní sportovní výkony a vydali se na procházku po okolí. Povídali si, sledovali červánky a ohromný měsíc a bylo nám dobře.
Poslední pozdrav
A je dosportováno. Dopoledne jsme společně trénovali naposledy na měkkém jehličí v lese. A poprvé jsme mohli i trhat houby, které si zítra povezeme s sebou domů. Na fotbalovém hřišti jsme zvládli ještě dvě olympijské disciplíny, které definitivně rozhodly o konečném pořadí závodníků. Brzké odpoledne nás zastihlo nejdříve na rozlučkové zmrzlině, a pak na hřišti pro beachvolejbal, kde jsme se oddávali velmi oblíbené přehazované. Navečer jsme pobíhali po lese a hledali dvojice Pexesa a poté dolaďovali úpravy na domečkách. A po večeři jsme se dočkali vyhlášení bodování chatiček a především výsledků zbraslavické olympiády. Proběhlo předávání diplomů a odměn a chvilku byl klid. Ukázalo se však, že ti naši neposedové toho stále nemají dost, a tak si vymysleli ještě honičku na hřišti. Za setmění se trošku balilo a teď si užívají poslední noc v chatkách.
Zítra nás ještě čeká ranní rozcvička, před devátou máme snídani, a pak už Vás děti budou nedočkavě vyhlížet..
EM