Vedro, kroupy, vrtulník, havíři aneb letní soustředění ve Zbraslavicích
V předposledním týdnu v srpnu jsme vyrazili jako vždy na týdenní sportovní soustředění do Zbraslavic. Celkem 13 dětí, pět dospělých a dvě morčata.
První dny patřily pořádnému pařáku. Režim soustředění byl daný. Ráno budíček, rozcvička, snídaně, bodování úklidu, dopoledne běhání v lese, často jsme stihli i koupačku. Po obědě a krátkém poledním klidu jsme odpoledne díky velkému vedru trávili v přilehlém rybníku. A nešlo jenom o pouhé cachtání – celkem devět dětí jej přeplavalo na druhou stranu (cca 160 m) a zpět a získalo titul “Štika Zbraslavického rybníka“.
Vedle běhání a zdokonalování se v atletických prvcích jsme také hráli přehazovanou na místním pískovém hřišti, pinčes, badbington, kopanou, líný tenis, proháněli létající talíř, plnili disciplíny sportovní olympiády, šplhali v lese na laně… Jeden trénink nám přerušil přílet vrtulníku, který přistál přímo v našem areálu. Pak vystoupal vzhůru a my mohli pozorovat výsadkáře, jak se snáší přímo mezi nás. A jak dopadají, jak balí padáky, jak je takový padák v baťohu těžký, a prolézt si vrtulník a vyfotit se s ním…
Ve středu odpoledne nám nenápadné mračno přivanulo kroupové běsnění. Během deseti minut příval vody a krup zatopil areál a proměnil místní okrasné jezírko v ohromný rybník. Ale za chvíli opět vysvitlo slunce a vichřici připomínaly už jen spadlé stromy v okolí. Večer jsme dělali táborák a opékali buřty.
Na celodenní výlet jsme jeli vláčkem do Kutné Hory. Chrám svaté Barbory, ale především výlet do kutnohorských dolů byl pro nás všechny krásným dobrodružstvím. V hornické haleně, s helmou a se svítilnami v ruce jsme procházeli středověkou štolou a poslouchali výklad o těžbě stříbra v tomto městě. Na povrchu pak děti uvítaly rozchod a na náměstí utrácely kapesné.
V mezičase mohly děti motat bužírky, „pást“ morčata nebo vytvářet šperky z korálků. Od některých aktivit jsme však kvůli horku museli upustit. Pěší výlet do Zbraslavic na zmrzlinu a nějaký ten pamlsek jsme však dali.
Týden, který jsme prožili v chatičkách v přírodě, daleko od počítačů a televize, utekl jako voda. Páteční večer jsme popřáli mladému Fandovi k jeho třicátinám (ještě dlouho mu trvalo, než tu zubní pastu od nás ze sebe smyl a vypral) a připili si s ním dětským šampaňským. Na závěr proběhlo vyhlašování výsledků olympiády. Diplom dostali jen vítězové, ale jinak vyhráli úplně všichni, kteří jeli s námi.
EM
