V září proběhla závěrečná kola městského přeboru družstev mladšího žactva.
Semifinále A se uskutečnilo na Kotlářce a naši kluci zde zářili. Honza byl celkově druhý na šedesátce (8,04 s) i stopadesátce (19,63 s). Kuba mu zdárně sekundoval, když na těchto tratích skončil třetí, resp. pátý. Velmi překvapil Dominik, který svůj rozběh na 150 m suverénně vyhrál a celkově skončil na bodovaném 7. místě. Zkušenosti na těchto tratích získávali i Ondra a obě Verči, Lenka si zkusila kriket. Na nejdelší trati – 800 m – doběhl Michal druhý v rozběhu a celkově bodoval 8. místem. V hodu kriketovým míčkem byl dokonce šestý výkonem 43,28 m. Třicetimetrovou hranici zde pokořil Dominik. A nesmím zapomenout na našeho skokana Davida. Stěžoval si na bolavou patu, přesto dal do dálky 4,22 m a skončil sedmý. Ve výšce neměl konkurenta a výkonem 1,45 m vyhrál.
Finále B se konalo v Radotíně a bylo to pohodové utkání už tím, že jsme jeli vlakem a svítilo nám sluníčko. Zúčastnili se ho tři kluci a tři děvčata. Kluci si vybrali shodné disciplíny – 60 m a 150 m. Od Honzy a Kuby se očekávalo přední umístění a nezklamali – Honza šedesátku vyhrál časem 8,03 s a Kuba byl hned za ním (8,33 s). Dominik opět překvapil, doběhl devátý a bodoval. Na stopadesátce Honza opět první a Kuba třetí. Lenka startovala ve vrhu koulí a její sestra Verča si poprvé vyzkoušela osmistovku. První třetinu trati běžela vyrovnaně a držela si třetí pozici. Poslední stovka jí ubrala hodně sil, postupně ztrácela, ale srdnatě doběhla do cíle. Verča N. v rozběhu na 150 m vybojovala druhé místo po vyrovnaném boji. Pochvalu zaslouží i smíšená štafeta, obě Verči ji rozeběhly, dobře si předaly a kluci mohutným finišem zajistili celkově třetí místo.
Jak hodnotit umístění našeho družstva v letošním ročníku této pražské soutěže? Potěšily mě skvělé výkony a přední umístění Honzy, Kuby a Davida. Dominik, ač o dva roky mladší, dával o sobě svými výkony vědět. Bohužel nemáme dostatečnou členskou základnu, abychom obsadili všechny disciplíny, takže nám v prvních třech předprázdninových kolech naskakovaly trestné body a nemohli jsme konkurovat ostatním početnějším oddílům. Zářijové závody již umožnily zúčastněným vybrat si „své“ disciplíny a získané body za umístění na 1. až 10. místě se započítávaly do celkového pořadí. Zatímco děvčata neměla potřebnou výkonnost a na bodovaná umístění nedosáhla, díky klukům jsme poskočili. Na Kotlářce jsme skončili uprostřed startujících, v Radotíně devátí.
Ráda bych poděkovala, všem závodníkům, kteří na jaře a v září na přebory družstev přišli a bojovali. Velmi oceňuji i zájem rodičů, kteří děti ve sportování a účasti na závodech podporují.
EM
