AC Praha 1890

Máme nový tartan!!!

Vybrali jsme z jiných webů

                                                                                                                                                                     z jiných z webů >> rozhovory
Balner po českém rekordu věří v další zlepšení. Ale šest metrů asi nedám, říká

Ostrava /ROZHOVOR/ - Sezonu dokončil na děleném sedmém místě v redukovaných světových tabulkách, vylepšil český rekord, podíval se do finále mistrovství světa v Pekingu a navíc se v září oženil. Michal Balner, momentální český tyčkař číslo jedna, prožil povedený a zajímavý rok.

„Doufám ale, že příští sezona bude ještě lepší. Ta letošní je pro mě výzvou do olympijského roku," zdůraznil třiatřicetiletý Opavan, který však atleticky zraje v pražské Dukle.

Do následující sezony půjdete i díky výkonu 582 centimetrů z Baku jako česká tyčkařská jednička. Mění to pro vás něco?
Řekl bych, že vůbec nic. Vždyť třeba už v roce 2010 jsem měl našlápnuto na to, abych český rekord skočil. To bylo na Ukrajině u Sergeje Bubky, kde později Lavillenie skočil světový rekord. Tehdy jsem skočil 575 a přitom jsem byl ještě vysoko nad laťkou. Jenže pak, když jsem chtěl zaútočit na český rekord, tak se mi zlomila tyčka a to mě, jak se později ukázalo, vyřadilo na tři roky. Ale už tehdy jsem věděl, že takové výšky můžu skočit.

Co bylo tehdy horší, dostat se ze dna fyzicky nebo psychicky?
Jednoznačně v tom byl nějaký blok. Něco podobného jako když si Kačka Baďurová někdy v té době zranila na soustředění koleno. Od té chvíle bylo na ní vidět, že není ve své kůži. Ptali jsme se jí, proč neskáče, proč jen probíhá… A často končila závody s brekem. Až později jsem zjistil, co za tím bylo. Když se mi zlomila tyčka, najednou jsem zjistil, že se neumím otočit hlavou dolů. A to je u tyčky zásadní problém, u ní se musí všechno dělat naplno. Když totiž něco promeškáte, výkon pak rozhodně není takový, jaký si představujete.

Takže je to nejnebezpečnější atletická disciplína?
Myslím si, že ano. A to i vzhledem k tomu, jaké někdy vládnou podmínky a taky že někdy praská materiál, jde o nebezpečnou disciplínu. A to jde poznat třeba i u toho, že když jsem se chtěl nechat pojistit, zjistil jsem, že to vůbec nejde, anebo za opravdu velké peníze.

Neměli by tyčkaři procházet třeba i kaskadérskou průpravou?
To asi ne. Je to sport jako kterýkoliv jiný. To riziko ale bereme sami na svá bedra, protože nás to baví. Bereme to zkrátka tak, že buď se zraníme a nebudeme skákat, nebo zůstaneme zdraví a skákat budeme pořád dokola. A třeba i dost vysoko.

Lze z vašeho pohledu považovat letošní sezonu za jednoznačně úspěšnou?
Ano, ale je to s otazníkem. Skočil jsem český rekord, v září jsem se oženil a dostal jsem se do finále mistrovství světa. Ale taky je pravda, že jsem v něm mohl dosáhnout na mnohem lepší místo, než bylo to sedmé místo. Na druhé straně je to pro mě výzva do další sezony, chci se ještě zlepšit a skočit ještě výš.

Kvůli věku změnil tréninky

Co vás nejvíc mrzelo?
Asi to, jaké vymysleli postupné zvyšování laťky. Věděl jsem, že na 580 mám, což nakonec potvrdil i můj druhý pokus, ve kterém jsem byl vysoko nad laťkou. Ale na druhé straně je pravda, že i kdybych to tam skočil na ten druhý pokus, stejně by mi to umístění nevylepšilo. Ale samotný závod těmi postupnými výškami 565, 580, 590 organizátoři hodně ochudili. Nakonec to proto dopadlo i tak, že hned tři lidi odjeli domů s bronzovou medailí. Takže říkám, být tam pět osmdesát, bylo by to lepší. A doufám, že další sezona bude ještě úspěšnější.

Máte už limit na olympiádu a na halové mistrovství světa?
Je to podobné jako v předchozí odpovědi. Mám, ale Český atletický svaz ještě chce nějaké „entry" limity. To znamená, že musíte předvést v sezoně nějaký výkon, kterým ukážete, že máte formu. Tohle ale nebývá tak přísné, třeba je to o deset čísel níž, než je samotný limit.

Jistotu tedy ještě nemáte?
Ta ještě není, ale trénuju trošku jinak. Tak, abych všechno zvládal. A řekl bych, že to teď beru trošku víc s přehledem, přece jen už mi není dvacet (úsměv). Vlastně už ani třicet, trénuju v podstatě tak, abych se nezranil.

Když už zmiňujete změnu v trénincích, dá se to nějak tyčkařskému laikovi přiblížit?
Trenér Sláva Patera má svou vizi, svou představu, co se musí dělat, co natrénovat, jaké objemy. Vždycky jsem odtrénoval všechno, ale pořád to někde stálo, moje výkony neměly žádný vzestup. Občas se mi něco zadařilo, ale nebylo to takové ustálené. Říkal jsem si, že nemohu trénovat stejně jako Honza Kudlička, který je úplně jiný typ. Rozhodl jsem se, že budu trénovat méně, ale častěji. K tomu jsem začal navštěvovat rehabilitační centrum. A musím říct, že po deseti letech, kdy mě ustavičně bolela záda, tyhle nepříjemnosti odezněly. A to se hned projevilo ve výkonnosti.

Své maximum vidí na 590 cm

Mluvil jste o úspěšné sezoně, ovšem na Zlaté tretře to znovu nebyla žádná sláva. Výkonem 540 centimetrů jste dosáhl jen na osmou příčku a za vítězným Brazilcem Brazem jste zaostal o pětatřicet centimetrů…
To je zvláštní, ale v Ostravě se mi na Tretře nikdy moc nedařilo. Ale to je taky dané tím, jak se trénuje. Mně totiž trvá delší dobu, než se výkonnostně dostanu nahoru, ale pak mi výkonnost drží delší dobu. Když se ohlédnu za rokem 2015, venkovní soustředění před hlavní částí sezony jsem dokončil prakticky pár dnů před prvním kolem extraligy, které bylo shodou okolností právě v Ostravě, jen chvíli před Tretrou. A já si vzpomínám, že jsem si při rozcvičení dal na stadionu rovinku a šíleně mě pálily nohy. To se mě drželo snad dva týdny, do Tretry. A po ní mi pak postupně začala forma růst. Takže já to mám trochu tak, že Tretra je pro mě možná dost brzy.

Organizátoři Zlaté tretry oznámili, že pro rok 2016 vám zajistili do Ostravy jednoho z nejsilnějších možných protivníků, mistra světa Shawna Barbera z Kanady. Co říkáte na jeho letošní výkony?
Na jedné straně je to překvapivé, na druhé straně však nic nenasvědčovalo tomu, že by takového výsledku neměl dosáhnout. Je rychlý a drží nejvýš úchop, co jsem já sám kdy viděl držet. Barber má tyče dlouhé pět metrů třicet, takže těch devadesát nebo devadesát tři zase není až takové převýšení. A věřím tomu, že až trochu vyzraje, je schopný stabilně skákat přes šest metrů.

A kdy konečně i český tyčkař skočí šest metrů?
Nevím, jestli bych to měl být já. (smích) Takhle, u mě to teda upřímně nevidím, protože mám nějaké hranice a dobře vím, kde jsem byl a kde jsem teď rychlostně. Své maximum vidím tak na hranici 590 centimetrů, ale šest metrů je stále jiná liga. A upřímně, i když nechci být skeptický, momentálně nevidím nikoho, kdo by měl šest metrů u nás v nejbližší době skočit.

Hovořili jsme o Barberovi, který vystřelil nahoru. Co ale říct o Renaudu Lavilleniem, který se letos nevyhnul poměrně výrazným výkyvům formy a znovu nezískal titul mistra světa?
Třeba zrovna na mistrovství světa je ale takový problém, který mu může dost vadit. A je překvapivé, že to od něj nikdo neřeší doskočiště na tomhle vrcholném závodu zajišťuje společnost Dima, která jej dělá většinou krátké a vysoké. A Lavillenie většinou skáče s největším ohybem tyče, takže kvůli tomu, že Dima doskočiště má tak vysoké, jemu se tyče o něj opírají a nepouštějí ho ještě víc do toho ohybu. A to bylo jasně vidět v Pekingu, kde byl sice vysoko nad laťkou, ale nedocházel k ní. Tohle je podle mě hlavní důvod, proč není mistrem světa. A je s podivem, že neřekne, že to takhle nechce. Kdyby se ozval, společnost by určitě udělala nějaké úpravy.

 
 

autor: Martin Maceček

zdroj: www.denik.cz/atletika
Zdroj: http://www.denik.cz/atletika/balner-po-ceskem-rekordu-veri-v-dalsi-zlepseni-ale-sest-metru-asi-nedam-rika-20151216.html


zpět



Komentáře

No comment found



přidat komentář

 

 _____________________________________________________________________________________________

 

 

 

 

  videa videogalerie

Nejbližší vrcholy

25.8.2016  Lausanne
27.8.2016  Paříž
 1.9.2016  Curych
 9.9.2016  Brusel

 


 aktuality 

**An XML error occurred on line 6: Mismatched tag

**An XML error occurred on line 6: Mismatched tag

ČTsport

<
<
<

  

počítadlo.abz.cz